Bylo nás sedmnáct - 20. srpna 2011, Lipník nad Bečvou

V sobotu 20. srpna se uskutečnila v souladu s plánem práce odsouhlaseným na loňském jednání výroční členská schůze Notosekce. Uskutečnila se v Lipníku nad Bečvou, v místě, které se osvědčilo pro tento způsob výročního rokování notofilů. Tentokrát byl změněn lokál, když jednání proběhlo v útrobách restaurace Pivovarský šenk. Důvodem změny bylo vytvoření lepších podmínek pro prezentaci obrázků, doprovázejících přednášky.

Úderem desáté hodiny – po uctění památky nedávno zesnulého nestora velkorodu Notocactus – Jožky Nedůchala - schůze zahájila přednesením nezbytných, stanovami předepsaných zpráv – o činnosti za uplynulé období, spojené s návrhem plánu práce na období mezi touto a příští výroční schůzí, zprávou o hospodaření a zprávou revizní. Sedmnáct účastníků pozorně vyslechlo tyto formality a posléze hlasováním potvrdilo jejich platnost. Pro pořádek je třeba uvést, že zprávy o činnosti a zprávu o hospodaření přednesl předseda Stanislav Stuchlík, verdikt revizní komise přednesl její šéf Bohdan Hiekisch.



Plán práce na příští rok je strukturálně totožný s tím letošním, ukládá vydávání časopisu Minimus dvakrát do roka, uspořádání výroční členské schůze a schůze výboru v mezidobí mezi oběma výročními schůzemi. S uspokojením bylo konstatováno, že organizace má dostatek prostředků na vydávání časopisu v příštím roce. Problematika financí je vždy úzkým profilem v plánování další činnosti Notosekce. Naopak trvají připomínky ke kvalitě webových stránek. Průběžná aktualizace je nutná. Je třeba, aby se o Notosekci vědělo, aby i široká kaktusářská veřejnost měla dostatek informací o poslání a novinkách, vycházejících ze života Notosekce.

Rok 2011 je podle stanov rokem volebním. Proběhla proto volba nového vedení. Vedení reprezentují Stanislav Stuchlík, Jaromír Dohnalík, Slavomír Dupal, revizní komisi pak budou zajišťovat Bohdan Hiekisch a Milan Kovář.

V následující diskusi si Norbert Gerloff posteskl nad úpadkem členské základny v Německu, Česku a okolních státech. Téměř nulový je přírůstek nových členů, nehovoříc o mládeži. Dochází k znehodnocování a znedůvěryhodnění jména Notocactus, když se do něj navážejí teoretičtí botanici, postrádající bezprostřední kontakt s rostlinami tohoto rodu a snaží se jej nahradit rodem Parodia. Celou paletu značně rozdílných a jednoznačně vymezených rostlin sdružují pod jediný druhový název. To je cesta vedoucí k zániku jasných taxonů ve sbírkách, cesta do pekel. V tomto ohledu lze označit počínání takovýchto takybotaniků za škodlivé.

V další části programu proběhly tři přednášky. Norbert Gerloff hovořil o výskytu podrodu Eriocactus v Paraguayi i v Brazílii. Zajímavé postřehy byly dokumentovány zajímavými obrázky. Dostalo se i na uruguayské rostliny, prezentován byl Notocactus werdermannianus. Bohužel, promítací technika při této přednášce poněkud znehodnocovala kvalitu snímků (po následném zásahu vedení restaurace byla vyměněna reprodukční technika, promítalo se prostřednictvím televize a s výrazně lepší kvalitou). Přednáška Jaroslava Vícha se zaměřila jen na problematiku Notocactus villa-velhensis resp. carambeiensis. Autor navštívil přírodu v okolí skalního města Vila-Velha a prohlédl si několik lokalit, které nabízejí rostliny zmiňovaného okruhu. Z kvalitních obrázků bylo zřejmé, že variační šíře tohoto druhu (var.) je značná. Kromě popsaných druhů je zde celá škála rostlin, vyznačujících se většími či menšími nuancemi oproti originálním taxonům. Potvrzuje se tím myšlenka, že kaktusy skupiny Paucispini nelze posuzovat striktně podle popisu, ale je třeba jistá benevolence, připouštějící přirozený variační rozptyl v rámci stejného taxonu. To nic nemění na faktu, že oba referované taxony patří mezi krásné příslušníky specializovaných sbírek notokaktusů a naší povinností je pěstovat je a dále šířit do sbírek i nespecialistů.

Závěrečnou přednáškou pokračoval Stanislav Stuchlík v seznámení s vlastní strukturou rodu Notocactus v rozdělení do podrodů a následnou prezentací jejich jednotlivých zástupců. Dokončen byl průřez podrodem Gymnocephalus, jehož začátek byl předveden vloni ve Zlíně. Ukázky rostlin jednak ze sbírek (převážně vlastní), jednak z volné přírody a originálních stanovišť umocnily celkový dojem.

Neoficiální část schůze vyplnily návštěvy čtyř sbírek – z toho tří lipnických kaktusářů – a věřte, bylo na co se dívat. Se sbírkou Josefa Králíka se měli možnost seznámit účastníci schůze již před dvěma lety, kdy byla schůze rovněž v Lipníku n. Bečvou. Ranní návštěva ukázala, že rostlinám svědčí rosa a vlhký vzduch zahrady stejně tak jako volný přístup vzduchu. Velké množství semenáčů ve velmi dobrém kvalitě je shromážděno ve skleníku „na patře“.



Miroslav Strnad staví velký skleník o rozloze 90 m2, rovněž „na patře“, a předpokládá, že ještě letos v něm budou rostliny trvale umístěny. Všehochuť velmi pěkných rostlin, dosud umístěných ve sklenících na zahradě, stála za shlédnutí. Prakticky tak bylo možno např. přednášku o Notocactus werdermannianus doplnit o pohled na mísu krásných rostlin tohoto druhu.

Rostislav Maloch pěstuje především čilské rostliny a sulkorebucie. Rostlin, vyrovnaných jako vojáci na cvičišti, je nepřeberné množství a přátelé těchto kaktusů mají co obdivovat. Při obdivování kolekce Neowerdermannia vorwerkii jsme se také dozvěděli, jaké jsou s nimi problémy při pěstování.

Za sbírkou Vladislava Zatloukala v Oprostovicích se musí jet čtvrthodinku autem z Lipníku n. Bečvou. Rovněž tato sbírka kaktusů je umístěna „ na patře“ – místo kusu střechy. Daří se zde především ariokarpusům, ale zastoupena je celá řada dalších kaktusů, notokaktusy nevyjímaje. Kolekce netřesků je umístěna v pařeništi na zahradě.

Obecně je možné říci, že díky porevolučnímu dobrovolnému předání převážné části průmyslu do zahraničí, kterého jsme byli svědky v devadesátých letech minulého století, se vzduch nad našimi městy značně vyčistil. Výjimkou není ani Lipník nad Bečvou. Sbírkové rostliny jsou čisté, krásně rostlé, nedeformované, prostě lahodící oku. Kromě sbírkových kolekcí dorůstá množství semenáčků a roubovanců určených pro obohacení trhu a propagaci kaktusů. Výnosy pak pokryjí část nákladů na udržování sbírky.

Dá se bez obav říci, že pobyt mezi spřízněnými dušemi notofilů byl příjemný. Zhruba za rok na shledanou na další výroční členské schůzi.

Slavomír Dupal
e-mail: S.Dupal@seznam.cz

 

Zpráva o činnosti Notosekce za období od 21. 8. 2010 do 19. 8. 2011

V minulém jubilejním roce, kdy uplynulo 40 let od založení Notosekce, jsme se setkali na výroční členské schůzi ve Zlíně. Byla velice dobře připravena, Jaroslav Janota, ač není naším členem, se zhostil organizace opravdu dobře. Schůze se konala za poněkud vyššího počtu členů než bývá zvykem v posledních letech, navíc jsem mohli po letech přivítat opět předsedu mezinárodní organizace Internoto Norberta Gerloffa. A když už zmiňuji zahraniční účastníky, byl mezi námi také Oldo Novák ze Slovenska. Jak vyšší počet účastníků, tak přítomnost zahraničních zájemců pomohly vytvořit velice dobrou atmosféru schůze, takže oslavy jubilea byly opravdu důstojné – na tom se shodli všichni zúčastnění.

Letošní schůze se koná opět na Moravě, a tak jako před dvěma lety opět v Lipníku n. Bečvou. Organizátorem je jako před dvěma lety Josef Králík. Jednou jsme zde již byli, zkušenosti ze schůze máme, takže můžeme očekávat opětovně pěkné setkání notofilů.
Jako obvykle minulá výroční členská schůze schválila plán činnosti, kterým se řídila Notosekce v právě uplynulém období.

Prvním bodem je uspořádání výroční členské schůze. Za její organizaci děkuji Josefovi Králíkovi, který se ochotně ujal této úlohy. Na minulé schůzi ve Zlíně se Norbertu Gerloffovi velice líbilo, takže nebyl problém se s ním domluvit na účasti i na naší letošní výroční členské schůzi.
Dalším bodem naší činnosti je vydávání Minimusu. Podle plánu byla v minulém období vydána opět dvě čísla. Jak jsem již uvedl ve zprávě za minulý rok, dík aktivitě Norberta Gerloffa nebyl v minulém roce problém zaplnit stránky Minimusu, ale letos se již dostalo vše do „normálních kolejí“ – přetlak článků nehrozí. Přesto všechno se stále daří zaplnit stránky Minimusu patřičnou tematikou rodu Notocactus. Jako distributor funguje Lubomír Berka, všechny časopisy – i dodatečně dohledané – byly soustředěny u něho.

Po rezignaci Jaroslava Stejskala jako archiváře jsem se této role ujal já. Zpracoval jsem dodatečně objevenou korespondenci A. Janoušek – R. Havlíček a novější materiály. Začal jsem zpracovávat vlastní korespondenci, a část, týkající se Notosekce, dávám průběžně do archivu Notosekce. Vzhledem k obsáhlosti mého archivu práce na něm ještě nějaký čas potrvají. Po dokončení budou materiály Notosekce uloženy u Lubomíra Berky, u kterého je již uložen veškerý archivní materiál od Jaroslava Stejskala.

Byly podniknuty kroky k navrácení knihovny Notosekce, která po rozvodu zůstala u bývalé manželky dřívějšího knihovníka Leoše Vyhnalíka. Podle jejího ujištění knihovna stále existuje a bude vrácena Notosekci.

Pro zájemce jsou k dispozici internetové stránky Notosekce, které informují o naší činnosti. Správcem webových stránek je př. Podešva. Naše internetové stránky naleznete na portálu Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů: www.cs-kaktusy.cz/notosekce.
 

Vedení Notosekce se sešlo 24. března v Brně. Projednalo veškerou činnost Notosekce, především se zabývalo přípravou výroční členské schůze.

Brno, 18. 8. 2011 Stanislav Stuchlík
předseda Notosekce
 

 


 Zápisy z výročních členských schůzí Notosekce 2004 - 2010

Notofilové se na skok vrátili zpět ke kořenům - 21. srpna 2010, Zlín
Výroční členská schůze Notosekce - 4. a 5. července 2009, Lipník nad Bečvou
Výroční členská schůze Notosekce - 30. srpen 2008, Česká Třebová
Výroční členská schůze Notosekce 2007, Boršice u Buchlovic
Notofilové rokovali - 2. 9. 2006, Brno
Informace z výroční schůze Notosekce - 19. a 20. června 2004, Česká Třebová


Zpráva o činnosti Notosekce za období od 2. 9. 2006 do 31. 8. 2007
Zpráva o činnosti Notosekce za období od 19. 6. 2005 do 1. 9. 2006
Zpráva o činnosti Notosekce za období od 19. 6. 2004 do 18. 6. 2005
Zpráva o činnosti Notosekce za období od 6. 9. 2003 do 19. 6. 2004